Chceme žít tam, kde se spoření trestá a dluhům se tleská?

02.11.2018

Uvědomujete si, že žijeme v době, kdy spoření se téměř "trestá" a všemi možnými způsoby se podporuje zadlužování? Vemte si aktuální téma, neustále zvyšování sazeb ze strany ČNB. Většině lidí se to nelíbí. Já tomu naopak fandím. Ne, že bych chtěl, abychom měli dražší hypotéky a hůře dostupné bydlení, je v tom spíše takové životní přesvědčení. Nízké úrokové sazby nás dle mého názoru vůbec nenutí šetřit nebo splácet dluhy a spíše nás nabádají k až nesmyslnému utrácení a neefektivnímu jednání. Ostatně od tohu tu nízké úrokové sazby jsou. Když hodně utrácíme, podporujeme růst ekonomiky. Z úvěrů to však dle mého není zdravé.

Ideální zaměstnanec má doma dvě děti, hypotéku a auto na leasing. Takový půjde do práce v sobotu, v neděli a klidně tam i dobelhá o berlích s teploměrem v podpaží.

Dám vám příklad. Když jsem si kupoval před necelýma dvěma rokama auto, zařídil jsem si na něj úvěr s úrokem cca 2,9%. Kdybych si vzal úvěr 400 000,- na 6 let, moje splátka by v tu dobu byla 6060,- Kč. Z toho jde měsíčně v prvním roce průměrně bance na úrocích 900,- Kč a o 5160,- se ponižuje dluh. Celkově bych bance vrátil jen 436 290,- Kč. Fantazie! To se to nakupuje! To vám najednou narostou svaly a místo po Oktávce pokukujete po dražším Superbu nebo klidně Audi A6. Dát ale do koupě více našetřených peněz nebo dokonce se snažit úvěr dříve splatit? Nesmysl! Vždyť je ten úrok skoro na úrovni inflace!

A teď si představte, že by úrok nebyl 2,9%, ale třeba 9,9%. Stejných 400 000,- na 6 let. Ovšem splátka už by byla vyšší. 7390,- Kč /měs. Úrok placený bance měsíčně v prvním roce v průměru 3128,- Kč a vrátil bych jí 532 092,- Kč. To už by člověk přemýšlí trochu jinak. Řekne si, zda je třeba vůbec Oktávka a zda je nutný dvoulitr. Začne přemýšlet, zda by dokázal našetřit o něco více nebo úvěr dokázal splatit rychleji. Vemte si, že 300 000,- na 5 let by znamenalo přeplatek 81 561,- Kč, což je 50 531,- Kč úspora na úrocích.

Pokud chcete další příklady, zeptejte se lidí, kteří zažili sazby na hypotékách 5-6%, jak se tenkrát chovali. Většinou slýchám, že bojovali jak to jen šlo a každá volná koruna šla na umoření části dluhu. A věřte mi, že si půjčili jen to, co bylo nezbytně nutné. Vše ostatní se řešilo z úspor.

A situace v letech 2016,2017, když byla běžná sazba 1,79%? Nazval bych jí poeticky "Milion sem, milion tam, co bude za pár let, já se nekoukám". Motivace odkládat si bokem peníze a rychleji se úvěrů zbavit minimální. A to i přesto, že díky nižším sazbám lidem vlastně zbývalo daleko více peněz.

Nezapomínejte, že pokud dlužíte, tak dlužíte někomu. A čím více mu dlužíte, tím větší má nad vámi kontrolu. A nejen on. Kdysi jsem slýchal jedno rčení: "Ideální zaměstnanec má doma dvě děti, hypotéku a auto na leasing. Takový půjde do práce v sobotu, v neděli a klidně tam i dobelhá o berlích s teploměrem v podpaží." A je pravdivé, až z toho mrazí.

Jinak se začíná měsíc s dostatečnou rezervou na rok živobytí a jinak se začíná měsíc, když nejprve musíte vydělat na hypotéku, pak na splátku na auto, ještě na dva menší úvěry na vybavení bytu a pak teprve na jídlo.