Chyba ve výpočtech ministryně financí? Trochu jí ta čísla nesedí!

Když jsem sbíral data pro svůj článek o vítězích a poražených ohledně zrušení daně z nabytí nemovitosti, kde vláda chce své ztráty částečně kompenzovat tím, že nám zruší možnost si ponížit daňový základ o zaplacené úroky na hypotéce či úvěru ze stavebního spoření, narazil jsem na serverech E15.cz, seznamzpravy.cz a novinky.cz na toto zajímavé vyjádření ministryně Aleny Shillerové.

Již během prvního seznámení se svým návrhem ministryně v březnu uvedla příklad koupě nemovitosti za pět milionů korun.

Š: "Kupující si na to vezme čtyřmilionovou hypotéku a hned na začátku teď musí zaplatit daň 200 tisíc korun. Když si uplatňuje odečet z hypotéky při úroku 2,28 %, tak si od základu daně první rok odečetl 91 200 korun a získal 13 200 korun. Pokud splácí hypotéku 30 let, tak získá asi 187 tisíc korun. My říkáme, ať má hned 200 tisíc korun", vysvětlovala Schillerová svůj návrh.

Přijde Vám na něm něco zvláštního? Ne? A zkoušeli jste si to po ní přepočítat? Možná jsem hloupý já, ale možná se přepočítala.

Zaprvé:

Kdo z vás má na hypotéce úrokovou sazbu 2,28%?! Skoro nikdo? No jistě. Taková sazba nebo nižší se tu totiž v historii objevila jen v letech 2015-2018 a za určitých podmínek je k mání právě teď. Průměrná sazba je však úplně někde jinde. Zejména na třicetiletém horizontu, kdy klient zažije jak období nízkých úrokových sazeb, tak období, kdy to tak růžové nebude.

Zkrátka dlouhodobě bych počítal i jako optimista věřící v nižší úrokové sazby v příštích desetiletích spíše se sazbou v rozpětí 2,5-3,0%.

A zadruhé:

4 000 000 Kč na 30 let se sazbou 2,28% odpovídá zaplaceným úrokům ve výši 1 526 403 Kč.

Ano, každá banka úročí trochu jinak a výsledek se v různých bankách může lehce lišit. Každopádně pokud mi stát vrací 15% této částky, tak se bavíme o 228 960 Kč. To je trochu víc, než 187 000 Kč paní Schillerové.

Nedej bože, kdybych počítal s reálnými údaji. Třeba se sazbou 2,70%. S tím, že budou období, kdy bude sazba nižší, a budou období, kdy bude sazba vyšší. To pak máme na úrocích 1 840 605 Kč a 15% z toho je 276 090 Kč. To už jsme o skoro 100 tis. někde jinde. 

Tímto rozhodně nechci rozporovat tvrzení naší ministryně. Má pravdu v tom, že pro spoustu lidí je lepší dostat jednorázovou úlevu v řádech statisíců, než dlouhodobou v řádech tisíců či desetitisíců. A i z matematického hlediska je po započítání inflace a ušlé příležitosti verze s velkou jednorázovou úlevou skutečně finančně výhodnější.

O to víc mě štve tato nenápadná manipulace, které si nikdo nevšimne, nikdo jí nezkusí přepočítat a čtenáři jí v klidu zbaští.