Kdy si (ne)dávat životní pojištění do daní?!

,,Životní pojistku si nedávejte do daní!"

Toto tvrzení platí pro 80-90% z Vás, klientů a přátel, jejichž smlouvu životního pojištění jsem viděl nebo sjednával. Tím životním pojištěním myslím "životka", "úrazovky", "pojištění k hypotékám/úvěrům", "rizikovky", "pojistky se spořením/investicí". Ty lidové názvy takto vypisují úmyslně, protože málokterý pojišťovák nazývá věci pravými jmény a klienti v tom potom mají trochu zmatek.

Cílem tohoto článku je zodpovědět lidskou formou a s předstihem desítky podobně laděných dotazů, které v příštích měsících dostanu. Některé věci trochu zjednoduším, výjimek je dost a nebudu vás jimi trápit. Komu se nechce číst celý článek, nechť si přečte alespoň tuto citaci a sroluje dolů na závěr.

Platby za připojištění pro případ úrazu, pracovní neschopnosti, vážných onemocnění, invalidity a někdy i úmrtí nejsou daňově odečítatelnou položkou a to i kdyby smlouva jako taková uznatelná byla. Daňově uznatelné je jen základní pojištění pro případ úmrtí a případná investiční složka" Toto platí až na pár velmi ojedinělých výjimek.

Aktuálně se životní pojištění dělí na dva druhy:

Rizikové životní pojištění se ve velkém začalo sjednávat až v posledních letech. Platíte pojišťovně za to, že jste pojištěni. Nic se nikde neinvestuje, nespoří a toto pojištění není daňové uznatelné. Takže Vám k němu žádný dopis pro účetní nepřijde.

Je jednoduché, flexibilní, můžete ho kdykoliv zrušit nebo upravit a nemusíte nic řešit s finančním úřadem.

Rezervotvorné životní pojištění. Sem spadají z historie investiční životní pojištění či kapitálová životní pojištění. Část peněz, které tam posíláte se investuje a tvoří se tam kapitálová hodnota. Mívá dvě části:

V té první části, říkejme jí "životní část", jste pojištěni na život (resp. pro případ úmrtí) a za to platíte libovolnou částku. Něco stojí samotné pojištění toho života a zbytek se investuje.

Příklad: Platím 1000,- / měs. na tuto část, jsem pojištěný na 1 000 000,-. Toto pojištění ale stojí jen 150,- / měs., zbylých 850,- se tedy investuje. Úhrady za tuto část pojistné smlouvy si klient skutečně může tzv. "dát do daní".

A pak je tu druhá část, říkejme jí třeba "riziková část". V této části se klient může pojistit na různá rizika. Úmrtí, invaliditu, velmi závažná onemocnění, úrazy, následky úrazu, pracovní neschopnost apod. Za to klient platí pojišťovně pojistné a nic se nikam nespoří, neinvestuje.Úhrady za tuto část pojistné smlouvy si klient nemůže dát do daní.

Co vás tedy nejvíce mate?

Rezervotvorná pojištění (investiční, kapitálová) se dlouho využívala jako riziková :). A stále je tak mnozí pojišťováci využívají. Funguje to tak, že na tu první "životní část" se dá jen povinné minimum, třeba 30,- / měs. nebo 100,- / měs. a celý zbytek smlouvy tvoří část druhá, tedy "riziková část".

Vy pak platíte třeba 1500,-/ měs., ale daňově uznatelných je z toho 50,- Kč / měs.

Vám pak přijde na začátku roku dopis pro účetní a málokdo si všimne, že se tam píše, že daňově uznatelných je jen 600,- (50,- x 12 měsíců) a odnese to té účetní. Ta to dá do daní a stát Vám vrátí 15%, tedy 90,-.

Problém nastane, když pak chcete takovou smlouvu zrušit před dovršením 60 let věku. Což se děje často, průměrná životnost smlouvy životního pojištění není ani 10 let.

Stát, přesněji finanční úřad, pak chce zpátky to, co vám za ty roky odpustil/vrátil na daních. Chápu, může se jednat třeba o 4x 90,-, takže třeba 360,-, ale kdo z vás to pak řeší? Nebo alespoň chce řešit? Mimochodem vracet musíte daňové úlevy až 10 let zpětně.

Většina lidí se pak na tzv. "dodanění" vybodne a doufá, že si toho finančák nikdy nevšimne. Tomu ale stačí jednoho krásného dne požádat pár pojišťoven o seznamy předčasně ukončených smluv a hned bude mít řada klientů o zábavu postaráno. A z něčeho ten státní dluh splácet musíme, že?

Proč tedy někdo vůbec sjednával rezervotvornou smlouvu jako rizikovou?

Nevím jak dnes (já to takto nesjednávám), ale před pár lety jsme to tak dělali ze dvou důvodů.

1. Řada pojišťoven měla jen jeden produkt a ten byl založený na základech rezervotvorného pojištění. Nebylo tedy na výběr.
2. Bylo to často výhodnější. To samé krytí zkrátka vyšlo levněji, když se sjednalo přes smlouvu tohoto typu.

Kdo si tedy má daňové úlevy uplatňovat?

Nejlépe Vám to vysvětlím na příkladě mě a mé manželky Jany.

Každý z nás má jednu životní rezervotvornou smlouvu a posílá tam 2000,- / měs, tedy 24 000,- ročně. V té smlouvě jsme zhruba za 100,- pojištěni pro případ úmrtí a zbytek peněz se investuje do námi sestaveného portfolia. Není tam žádná "riziková část".

Tuto smlouvu máme každý jednu, na celý život, nehodláme jí měnit ani moc upravovat a plánujeme si jí nechat do 60 let věku. Celých 24 000,- za rok je daňově uznatelných a snižuje nám to základ daně. Proto jsme si to sjednali.

Víme o tom, že prvních 5 let jde 50 % z námi uhrazených plateb na administrativní náklady a na provize toho, kdo smlouvu sjednal. Tyto počáteční poplatky hradíme pouze jednou. Kdybychom smlouvu někdy zrušili a znovu sjednali, museli bychom je hradit znovu. Proto takovou hloupost nikdy neuděláme.

Toto je ukázkový případ smlouvy, kterou si můžete dát s čistým svědomím do daní.

Pak máme ještě dvě smlouvy: První je smlouva rezervotvorného životního pojištění, která je ale sjednaná jako riziková. Sjednali jsme si jí proto, že se v dané době jednalo o jeden z nejlepších produktů na trhu v poměru cena-výkon a potřebovali jsme pokrýt rizika jako je úmrtí, invalidita, závažná onemocnění a trvalé následky úrazů. Na "životní část" této smlouvy platíme asi 30,- / měs.

Ačkoliv nám i k této smlouvě chodí každoročně dopis, který bychom mohli odnést účetní, vesele ho ignorujeme a smlouvu jsme si nastavili jako "daňově neuznatelnou".

Druhá smlouva je smlouva rizikového životního pojištění. Po čase se zjistilo, že naše krytí je nedostatečné a na trhu byl dočasně zrovna jeden velmi výhodný produkt (má ho asi 170 z vás :) mých klientů). Zde platíme za to, že jsme pojištěni opět na rizika jako je úmrtí, invalidita, velmi závažná onemocnění a trvalé následky úrazu a nic se tu nespoří, neinvestuje. Z touto smlouvou aktivně pracujeme a občas jí trochu upravíme.

Závěr:

• Pokud nemáte smlouvu životního pojištění vyloženě sjednanou za účelem čerpání daňových úlev, do daní jí nedávejte. Nebo se o tom předem alespoň poraďte.
• Do daní lze uplatňovat pouze tu část pojistky, která je daňově uznatelná. A to zpravidla bývá jen pojištění pro případ úmrtí a dobrovolná investiční složka.
• Pokud Vám letos nepřišel žádný dopis poštou ani emailem, nezoufejte. Je dost dobře možné, že máte sjednáno rizikové životní pojištění a žádný takový dopis ani přijít neměl.