Životní pojištění. Většina pojišťováků si plete stírací los se záchranným lanem.

V posledních týdnech jsem se setkal asi pětkrát s přáteli a klienty, kteří si nechali dělat své životní/ rizikové/ "úrazové" pojištění přímo od pojišťováka dané společnosti. Většinou od kamarádů a známých, často lidí, kteří už tu práci dělají řadu let.

Bohužel všechny tyto smlouvy vypadaly tak, že si někdo otevřel systém ve kterém se dané pojištění tvoří, vzal si klávesnici a myš, zavázal si oči a začal ťukat náhodná čísla a klikat na náhodná místa v systému před sebou (viz. obrázek výše). Na závěr jen sundal pásku, omrknul cenu a zda je tam toho na oko hodně a vytisknul smlouvy. Zájem o klienta a jeho životní situaci minimální. Přesto všechny tyto smlouvy klienti podepsali.

Já chápu, že tomu člověk mimo obor nerozumí a nemá šanci takto vytvořený návrh rozpoznat od kvalitní práce, ale existují způsoby, jak se alespoň trochu chránit. Je třeba se jen trochu zajímat o to, co podepisuji. Pak stačí párkrát položit otázky "Proč?", "Jaký to má význam?", "V čem mi to pomůže?", "Jak mě to ochrání?" a k tomu jen pochopit základní filozofii pojištění. Nic víc. A šanci vyhnout se podobně vytvořeným smlouvám si zvýšíte na několikanásobek.

Nejlepší pojistka na světě je finanční rezerva. Jen to, co z ní nedokážu v případě nenadálých obtíží zaplatit, je třeba pojistit.

Pojištění jsou třeba. Pojišťovák je za mě skvělá, významná a vážená profese. Ovšem jen na určité úrovni. Stejně jako si nebudu vážit kuchaře, který mi během pěti minut rozmrazí koupené palačinky, zaleje horkou vodou polévku z pytlíku a jako hlavní chod mi uvaří ty nejlevnější slizké "těstoviny" a na to kydne omáčku ze sklenice "á la Bolognese", tak pohrdám lidmi, kteří tímto stylem dělají životní pojištění. A vzhledem k tomu, že životní pojištění je věc na kterou budete spoléhat v těch nejtragičtějších chvílích v životě člověka, se má nenávist vůči těmto pojišťovákům násobí.

K té základní filozofii pojištění:

Životní / rizikové / "úrazové" (říkejte tomu jak chcete, stále jde o jeden typ) pojištění slouží k tomu, aby dorovnalo příjmy jedince či rodiny při jejich delším výpadku.

Rozhodně neslouží k pokusu o obohacení se na úkor vlastního zdraví. Na pojistkách se prostě správně nedá a nemá vydělat.

Ideální stav je takový, že celý život platíte a nic vážného se Vám nikdy nestane. A kdyby se přeci jen nějaký vážný průšvih stal, pojistka zafunguje perfektně a takový průšvih rodinu finančně nezlikviduje.

Nejlepší pojistka na světě je finanční rezerva. Vše, co z ní nedokážu v případě nenadálých obtíží zaplatit, je třeba pojistit. Je tedy třeba přemýšlet s jakými průšvihy se dokáži vypořádat sám a kde potřebuji pomoci od pojišťovny. Zároveň se snažím platit pojišťovně co nejméně na drobnostech, protože vím, že pokud se nestane v mém životě zásadní problém (a že se bohudík často nestane), pojišťovna na mě vydělá balík.

Zpět k těm smlouvám, které jsem viděl. Opravdu tedy potřebuje dospělý člověk platit pojišťovně třeba 40-60 Kč měsíčně za to, že v případě, že stráví noc v nemocnici, dostane 300 Kč?! Ti šťastnější 500 Kč? Opravdu člověka položí chybějících pár stovek nebo tisícovka? Přesto to tam ti "pojišťováci" všem nacpali. Podobných věcí tam každému klientovi nasekali několik, naopak rizika, která by daného člověka/rodinu zlikvidovala, např. vážná onemocnění nebo invalidita byla pojištěna třeba jen na 100 000 Kč (pokud vůbec). A teď si představte situaci, že rok bojujete s nějakou vážnou chorobou, nakonec skončíte invalidní, neschopni dále vykonávat svojí profesi a z příjmu 30 000 Kč / měs. spadnete na 13 000 Kč důchodu a od pojišťovny uvidíte 100 000 Kč. To moc smysl nedává, že?

Pojištění úrazu a námi oblíbené "úrazovky" (nic takového neexistuje, jedná se prostě o životní pojištění, rizikovou nebo rezervotvornou (dříve investiční) variantu) jsou kapitolou samy o sobě. Každý zná někoho, kdy na pojišťovně "vydělal", stejně tak každý zná někoho, kdo někdy vyhrál na automatech nebo mu vyšel hezký tiket při sázení na fotbal. V obou dvou případech však nevíte, kolik do toho během života nasypali a v obou případech se jedná o výjimky, drtivá většina lidí prodělá. Když jsem to počítal, musíte za život skončit zhruba 4x s úrazem na operačním sále, aby se vám pouze vrátilo to, co během aktivního života za pojištění úrazů zaplatíte. Daleko lepší je mít dobrou rezervu, než dobrou "úrazovku". A podchyceno to, co může úraz způsobit. Např. dlouhodobou pracovní neschopnost, trvalé následky, invaliditu nebo smrt. Jen mějte na paměti, že třeba invalidů z důvodu úrazu je pouhých 5%! 95% invalidů omezuje v možnostech si normálně vydělávat a žít nemoc, nikoliv úraz.

Jak ale poznat kvalitní práci v pojišťovnictví?

Určitě žádný profík vám nikdy nepošle do mailu modelaci na základě pár údajů. Stejně tak s vámi nesjedná pojištění za půl hodinky někde na pobočce nebo v kanceláři.

Profesionálům, kteří už vědí na co všechno se mají zeptat a co všechno si musí o klientovi zjistit, aby mohli odvést kvalitní práci často nestačí a posbírání důležitých dat ani jedna dvouhodinová schůzka. Oni o vás musí vědět všechno. Příjmy, výdaje, rezervy, majetky, jak pracujete se svými penězi, jak si spoříte a investujete. Mnohokrát si musí položit otázku "Co by se stalo, kdyby...", "Jak by to klienti zvládli,kdyby ...". A nejen sobě, podobné otázky občas položí i vám.

Kvalitní pojsitka bude často celkem jednoduchá. Rozhodně tam nebude "všechno" a od teď do 70 let věku. Spíše bych očekával 3-5 nejdůležitějších rizik. Každá její položka a každý její parametr bude dávat smysl a bude nějak zasazen do vašeho života. To se týká zejména pojistných částek a délky jednotlivých připojištění. Kvalitní pojistka bude vždy jen jeden díl celých rodinných financí, půjde o součást celku, nikoliv o samostatný produkt.

A autor takového díla by měl být schopen hodiny vyprávět o tom, proč je to nastaveno přesně tak, jak to nastaveno je. Místo toho, aby Vás krmil lacinými argumenty z reklamních prospektů a strašil nepravděpodobnými příběhy. Také s vámi nebude řešit, zda na pojistce něco vyděláte. Rovnou vám vysvětlí, že si nekupujete los v loterii, ale záchranné lano.

U kvalití pojistky dostanete za nakopnutý palec u nohy patrně méně peněz, než váš soused, byť budete platit stejně. Budete mít pocit, že jen platíte, ale "nevyděláváte" své peníze zpět. Až se ale jednou stane něco vážného, na souseda se bude muset skládat veřejná sbírka, aby měl co jíst, zatímco vaší rodinu kvalitní pojistka ochrání před krachem.

A o tom je to pojištění, kterému někdo říká "životní", někdo "úrazové", někdo "rizikové", ale víceméně se neustále jedná o ten samý modul s různými připojištěními.